Jirko, Matyjasi: moje informace jsou z cestopisů H+Z, konkrétně knížka Mezi dvěma oceány, rok vydání 1959, nkl. Orbis Praha.
Tam se píše, že problém převodovky -- vyskakování prvního stupně při extrémní zátěži -- se poprvé projevil někde v horách Jižní Ameriky a definitivně jednička odešla krátce před ukončením cesty ve Střední Americe, před Encuentros v Guatemale. Nepomáhalo už, že ji drželi zařazenou vší silou oba cestovatelé... A tak měli na výběr -- buďto sjet zpět do města, telegrafovat o náhradní díly, rozebrat auto a opravit převodovku, anebo překonat nejkopcovitější část s cizí pomocí a zbytek se rozjíždět na dvojku. Vyhrála varianta č. 2, tatru posadili na korbu kamionu (http://www.liaz.webzdarma.cz/tatra/T87_1.jpg nebo [
www.liaz.webzdarma.cz]) a to nejhorší překonali na něm.
Zajímavý je i konec cesty. Jelikož s tatrou v jednom kuse brodili, odešel startér, takže museli motor startovat klikou. Což jednou odnesl Hanzelka a klika mu zlomila ruku. Protože se mu to nehojilo a protože víza do USA byla v nedohlednu, rozhodli se cestu kolem světa ukončit a Hanzelka odletěl 29. 7. 1950 inkognito do Čech na operaci. Stačilo ještě čtrnáct dnů a o ruku přišel... Zikmund s tatrou připlul po mnoha peripetiích až 22. 10. 1950 do Polska, do Gdyně a odtud jel VLAKEM do Kopřivnice. Tam vyměnili hustý olej v motoru i převodovce, zasklili dveře, přisednul Hanzelka a hurá do Prahy, dvojka na Vysočinu stačila v pohodičce. Slavný příjezd do Prahy byl až 1. 11. 1950.
Jen tak pro zajímavost: cesta trvala 1290 dní, tatra ujela 61700 km, spotřebovala 10 000 litrů benzínu a vydrápala se až do výšky 4860 m n. m. (Ticlio v Perú). Byl to heroický výkon, uvědomíme-li si, že přes 60% cesty jela mimo asfaltky neskutečným terénem a to o pár set kilo přetížená.... Jak tak koukám na fotky, žasnu.
Však taky H+Z, ač blázni, nebyli volové, a filtr, olej, svíčky, ..... měnili ve výrazně kratších intervalech, než předepisoval výrobce.
Co zjistili technici v Tatře, by mne zajímalo. Ovšem k čemu jim to bylo, nevím, protože když poslali H+Z do Čech objednávku na 2 000 tater T87 pro odběratele z Afriky (platba v dolarech a tatra by stála totéž, co luxusní cadillac), tak objednávku strčili bez odpovědi do šuplíku a auta přestali pro jistotu vyrábět úplně.